Řezy šestibokým hranolem

Řezem hranolu rovinou je mnohoůhelník, jehož vrcholy leží na hranách tělesa a jehož strany leží ve stěnách tělesa. U pravidelného šestibokého hranolu může být řezem jeden ze čtyř typů mnoholníků: trojúhelník, čtyřúhelník, pětiúhelník, šestiúhelník. Přičemž pro každý z těchto n-úhelníků může nastat nekonečné mnoho variant. Tento model pravidelného šestibokého hranolu a sady mnohoúhelníků umožňuje vytvářet a znázorňovat  některé vybrané příklady těchto situací a je tak velmi vhodnou pomůckou pro výuku geometrie v prostoru. K sadě je možné si samostatně dotisknout další mnohoúhelníky.

 

Šablona na kartografické znaky

Šablonu na kartografické znaky lze použít k ruční tvorbě tematických map různých regionů. Využít ji lze jako technické/ topografické pravítko.

Schránky rozsivek - Cocconeis

Využití ZŠ, SŠ i VŠ. Model znázorňuje křemičitou schránku mikroskopických jednobuněčných řas – rozsivek.  Jedná se o penátní rozsivku - Cocconeis (nemá české jméno). Základní struktury schránky (frustuly) odpovídají skutečnosti. Schránka je ze dvou dílů, které do sebe zapadají jako víko a spodek krabičky (oddělitelné, lze z jakékoliv hmoty doplnit chloroplasty, jádro, …). Navicula má na každé polovině schránky (Cocconeis jen na jedné) raphe (štěrbinu), obě rozsivky pak strie (čárky na schránce) z drobných pórů. 
Využití na ZŠ: jednobuněčné organismy, jednobuněčné u nás nejrozšířenější řasy, doplnění chloroplastů, jádra apod., fotosyntéza, pohyb, v geologické minulosti Země – vznik křemeliny (filtrace piva, vína, stavební hmota, izolační hmota, dynamit, zubní pasta), vznik ropy (jižně položená ložiska) – z organické hmoty rozsivek.
Využití na SŠ, VŠ: jednobuněčné řasy penátní rozsivky, stavba křemičité schránky (frustuly), ze dvou částí (epithéka, hypothéka), raphe, strie, póry, pohyb rozsivek, určení dvou zástupců: Navicula, Cocconeis. Fotosyntéza, funkce v ekosystému, využití člověkem.věkem.

Schránky rozsivek - loděnka

Využití ZŠ, SŠ i VŠ. Model znázorňuje křemičitou schránku mikroskopických jednobuněčných řas – rozsivek.  Jedná se o penátní rozsivky, hojné v našich vodách - Naviculu (loděnka, člunovka). Základní struktury schránky (frustuly) odpovídají skutečnosti. Schránka je ze dvou dílů, které do sebe zapadají jako víko a spodek krabičky (oddělitelné, lze z jakékoliv hmoty doplnit chloroplasty, jádro, …). Navicula má na každé polovině schránky (Cocconeis jen na jedné) raphe (štěrbinu), obě rozsivky pak strie (čárky na schránce) z drobných pórů. 
Využití na ZŠ: jednobuněčné organismy, jednobuněčné u nás nejrozšířenější řasy, doplnění chloroplastů, jádra apod., fotosyntéza, pohyb, v geologické minulosti Země – vznik křemeliny (filtrace piva, vína, stavební hmota, izolační hmota, dynamit, zubní pasta), vznik ropy (jižně položená ložiska) – z organické hmoty rozsivek.
Využití na SŠ, VŠ: jednobuněčné řasy penátní rozsivky, stavba křemičité schránky (frustuly), ze dvou částí (epithéka, hypothéka), raphe, strie, póry, pohyb rozsivek, určení dvou zástupců: Navicula, Cocconeis. Fotosyntéza, funkce v ekosystému, využití člověkem.

Sluneční soustava

Návrh planet představuje myšlenku proporčních vztahů mezi různými věcmi. Vizuální zobrazení (například basketbalový vs. golfový míč) může pomoci pro pochopení tohoto konceptu. Kdybychom do modelu zahrnuli i Slunce, ostatní planety by byly miniaturní, proto Slunce do modelu nedoporučujeme zahrnovat. Otočte model o 45 % na ose Z a zmenšete ho na 90 %, aby se vešel na tiskovou podložku 3D tiskárny eDee.

Solární systém

Solární model neboli tellurium, na kterém lze demonstrovat pohyb planet kolem Slunce. U planety Země nechybí ani model Měsíce. Na modelu lze demonstrovat základní důsledky pohybů planet, proč se střídá den a noc, kde je na naší planetě léto a kde zima, v jakém postavení vidíme ze Země měsíc a v jaké fázi. Kdy dochází k zatmění Slunce a Měsíce atd. 

Sopky

Modely představují významné sopky světa. Žáci si sami mohou připravit sopky pro tisk. Na ukázce lze demonstrovat různé typy sopek a jejich části (kaldera,  sopečný kužel atd.). 

Spirograf

Spirograf je geometrická hračka, kterou vynalezl britský inženýr Denys Fisher a která se poprvé objevila v roce 1965. Vytvoříte s ní geometrické tvary zvané hypotrochoidy a epitrochoidy.