Hřiby
HŘIB HNĚDÝ
Hřib hnědý má kaštanově hnědý klobouk, u mladých plodnic je polokulovitý, u starších plodnic je klobouk klenutý až plochý. Rourky a póry jsou žluté až nazelenalé barvy. Třeň je obvykle štíhlý a válcovitý, má světle hnědou barvu a na povrchu je mramorovaný. Dužnina je bílá, místy může být nažloutlá či nahnědlá a při narušení může na některých místech slabě zmodrat. Hřib hnědý je velmi chutná jedlá houba. Roste hojně jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých lesích, především pod smrky či borovicemi, ale lze ho najít i pod některými listnatými stromy, například pod buky nebo duby.
Modely hřibu hnědého znázorňují dospělé plodnice. Po vytištění je třeba nabarvit model zvnějšku vhodným odstínem hnědé barvy a u dužniny znázornit slabé modrání. Pro znázornění rourek je vhodné využít tenký plátek žluté houbičky na nádobí, který nůžkami upravíme do příhodného tvaru a nalepíme tavnou pistolí zespodu klobouku. Na závěr je dobré doupravit přesahující okraje houbičky odstřižením.
HŘIB SMRKOVÝ
Hřib smrkový má v mládí světlý a polokulovitý, později hnědý a klenutý klobouk. Na povrchu klobouku jsou často různé hrbolky. Pod kloboukem se nachází rourky, které jsou u mladých plodnic bílé, u starších plodnic jsou žluté až zelené. Třeň je v mládí bílý a břichatý, u dospělé plodnice je kyjovitý, v horní části nahnědlý a směrem dolů je hnědo-bíle žíhaný. Na povrchu třeně se vyskytuje bílá nebo světlá síťka. Dužnina je bílé barvy a při narušení se nijak nezbarvuje. Hřib smrkový je jedlý, chutný a houbaři hojně vyhledávaný druh. Roste jednotlivě i ve skupinách a lze ho najít jak ve smrkových lesích, tak i pod jinými stromy, jako jsou borovice, duby, buky a jiné.
Modely hřibu smrkového znázorňují dospělé plodnice. Po vytištění je třeba nabarvit klobouk modelu hnědou barvou a třeň bílou a světle hnědou barvou. Pro znázornění rourek je vhodné využít tenký plátek žluté houbičky na nádobí, který nůžkami upravíme do příhodného tvaru a nalepíme tavnou pistolí zespodu klobouku. Na závěr je dobré doupravit přesahující okraje houbičky odstřižením.
HŘIB SATAN
Hřib satan má v mládí polokulovitý, později klenutý klobouk, krémové nebo šedé barvy, který je nepravidelně zvrásněný. Ústí žlutých rourek vytvářejí póry, které jsou u mladé plodnice taktéž žluté, během vývoje plodnice se ale zbarvují do červena. Třeň je břichatý, později kyjovitý, barva přechází směrem od klobouku dolů od žluté do červené. Na povrchu horní části třeně se může vyskytovat jemná síťka žluté nebo červené barvy. Dužnina se po narušení zbarvuje modrou barvou. Hřib satan je v syrovém stavu mírně jedovatý. Pokud se ale dobře tepelně upraví, není zdraví škodlivý. Nachází se v listnatých lesích především pod duby, habry nebo buky, jednotlivě i ve skupině. Jeho výskyt je spíše vzácný, roste v nižších polohách na vápencových a dalších bazických podložích.
Modely hřibu satana znázorňují dospělé plodnice. V rámci postprocesingu je třeba nabarvit klobouk světle šedou barvou a u třeně vychytat přechod od žluté barvy k tmavě červené. Na dužnině je vhodné znázornit modrání. Pro znázornění rourek je možné využít tenký plátek červené houbičky na nádobí, který nůžkami upravíme do příhodného tvaru a nalepíme tavnou pistolí zespodu klobouku. Na závěr je dobré doupravit přesahující okraje houbičky odstřižením.